Srovnání standardů kybernetické bezpečnosti: USA, Evropa a Blízký východ

Nemáte dost času na přečtení celého článku? Poslechněte si shrnutí ve 2 minutách.

Normy kybernetické bezpečnosti hrají v digitálním věku klíčovou roli, zejména proto, že organizace a vlády po celém světě čelí rostoucím kybernetickým hrozbám. Přístupy USA, Evropy a Blízkého východu k řízení kybernetické bezpečnosti poukazují na regionální rozdíly v dodržování předpisů, regulačních modelech a úrovni investic.

Tento článek se zabývá standardy kybernetické bezpečnosti v těchto regionech, zkoumá jejich rámce, klíčové předpisy a vyvíjející se strategie.

Pochopení těchto rozdílů může organizacím pomoci orientovat se v přeshraničních požadavcích na dodržování předpisů a zlepšit jejich pozici v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Normy kybernetické bezpečnosti v USA

Spojené státy mají ke kybernetické bezpečnosti mnohostranný přístup, který kombinuje dobrovolné rámce, odvětvové normy a vznikající federální strategie.

Přestože rámce kybernetické bezpečnosti USA nejsou vždy povinné, nabízejí pokyny a zdroje, které průmyslová odvětví a vládní agentury využívají k ochraně kritické infrastruktury a citlivých údajů.

1) Primární rámce a předpisy

A) NIST (Národní institut pro standardy a technologie)

Rámec kybernetické bezpečnosti NIST je jedním z nejrozšířenějších dobrovolných standardů v USA, který byl původně vytvořen v roce 2014 s cílem pomoci organizacím řídit kybernetická rizika a nabízí komplexní soubor osvědčených postupů.

Model NIST "Identifikace, ochrana, detekce, reakce a obnova" je užitečný zejména pro organizace všech velikostí a odvětví. Na rozdíl od mnoha evropských norem není NIST právně závazný, ale jeho přijetí v průmyslu je značné, zejména v odvětvích, jako je finančnictví, zdravotnictví a výroba.

B) Federální zákon o řízení bezpečnosti informací (FISMA)

FISMA nařizuje federálním agenturám zabezpečit informační systémy podle souboru standardů s cílem snížit kybernetická rizika. Stanovuje minimální požadavky na postupy kybernetické bezpečnosti agentur a klade důraz na průběžné monitorování a řízení rizik.

Dodržování pravidel FISMA je pro federální úřady a dodavatele, kteří nakládají s vládními daty, povinné, a je tak základním kamenem federální kybernetické bezpečnosti.

C) Právní předpisy na úrovni státu

Přestože mnoho aspektů kybernetické bezpečnosti upravují federální normy, jednotlivé státy začaly zavádět vlastní předpisy. Například kalifornský zákon o ochraně soukromí spotřebitelů (CCPA) a newyorský zákon SHIELD zavádějí přísné požadavky na ochranu soukromí a dat.

Tyto zákony na úrovni jednotlivých států vytvářejí složitější regulační prostředí pro organizace působící ve více státech.

2) Klíčové standardy shody

Normy pro dodržování předpisů, jako např. SOC 2 a HITRUST ovlivňují také postupy kybernetické bezpečnosti v USA, zejména v oblasti financí a zdravotnictví. Audity SOC 2 (System and Organization Controls), vyvinuté Americkým institutem certifikovaných účetních (AICPA), jsou oblíbené pro hodnocení postupů nakládání s daty a kybernetické bezpečnosti.

HITRUST poskytuje komplexní rámec kombinující požadavky HIPAA, ISO a NIST, takže je ideální pro zdravotnické organizace.

3) Nejnovější trendy a vývoj

Na stránkách 2023 Národní strategie kybernetické bezpečnosti zavedla významné změny, které se zaměřují na architekturu nulové důvěryhodnosti, bezpečnost dodavatelského řetězce a proaktivnější přístup ke kybernetické obraně. Federální vláda se více zaměřila na partnerství veřejného a soukromého sektoru a spolupracuje se soukromými společnostmi na posílení národní kybernetické bezpečnosti a ochraně kritické infrastruktury před kybernetickými hrozbami.

Tato strategie představuje posun směrem k preventivním opatřením a meziodvětvové spolupráci, které se stávají zásadními s tím, jak se kybernetické hrozby stávají sofistikovanějšími.

Normy kybernetické bezpečnosti v Evropě

Evropský přístup ke kybernetické bezpečnosti klade důraz na regulační dohled a přísné dodržování předpisů. Díky rámcům, které nařizují dodržování konkrétních standardů, je Evropa lídrem s přístupem řízeným vládou, zejména v oblasti ochrany osobních údajů a kritické infrastruktury.

1) Primární regulační rámce

A) GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)

GDPR je všeobecně známé pro své přísné požadavky na ochranu údajů, které se týkají nejen evropských společností, ale také všech organizací, které nakládají s údaji občanů EU. GDPR nařizuje přísná pravidla pro shromažďování, zpracování a uchovávání údajů, přičemž za jejich nedodržení hrozí vysoké pokuty.

Toto nařízení stanovilo vysoký standard ochrany osobních údajů na celém světě a ovlivnilo podobné zákony v jiných regionech.

B) Směrnice NIS (Směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů)

Směrnice o bezpečnosti sítí a informací, přijatá v roce 2018, byla první směrnicí EU zaměřenou výhradně na kybernetickou bezpečnost. Vyžaduje, aby provozovatelé základních služeb (např. zdravotnictví, energetika) a poskytovatelé digitálních služeb zavedli odpovídající bezpečnostní opatření a hlásili významné incidenty.

Tato směrnice má zásadní význam pro prosazení základní úrovně kybernetické bezpečnosti v kritických odvětvích.

C) Zákon o kybernetické bezpečnosti

Akt o kybernetické bezpečnosti zavedl rámec pro certifikaci produktů, služeb a procesů IKT v celé EU, jehož cílem je budovat důvěru a zabezpečit digitální trh. Certifikace podle tohoto zákona je dobrovolná, ale nabývá na významu, protože podniky se snaží prokázat shodu a spolehlivost.

2) Certifikační požadavky a normy

Evropa uznává mezinárodní normy jako ISO/IEC 27001, což je celosvětově uznávaný standard pro systémy řízení bezpečnosti informací (ISMS).

Kromě toho Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) hraje klíčovou roli při podpoře úsilí o kybernetickou bezpečnost v celé EU, poskytuje pokyny a koordinuje reakce na přeshraniční incidenty.

3) Nedávný vývoj

EU aktivně pracuje na vytvoření společných certifikačních rámců pro produkty IKT, aby se zvýšila bezpečnost ve všech členských státech. Díky iniciativám, jako je např. eIDAS (Elektronická identifikace, autentizace a služby vytvářející důvěru) je EU průkopníkem v oblasti standardizovaných systémů elektronických průkazů totožnosti, které občanům umožňují používat jejich elektronické průkazy totožnosti napříč hranicemi v rámci EU.

Nedávné změny směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS2) dále rozšiřují bezpečnostní požadavky, zdůrazňují odolnost kritické infrastruktury a zlepšují postupy hlášení incidentů.

Normy kybernetické bezpečnosti na Blízkém východě

Na Blízkém východě, ačkoli se zde formalizované rámce kybernetické bezpečnosti objevily teprve nedávno, se schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti rychle rozvíjejí. Mnoho zemí v tomto regionu přebírá prvky z amerických i evropských standardů s důrazem na ochranu kritické infrastruktury, jako jsou energetika a finance.

1) Regionální zaměření a nové normy

Země Blízkého východu v čele se Saúdskou Arábií, SAE a Katarem aktivně zavádějí rámce kybernetické bezpečnosti.

V souvislosti s modernizací čelí tento region jedinečným kybernetickým hrozbám, zejména kvůli své koncentraci v energetickém a finančním sektoru, a proto je pro něj robustní kybernetická bezpečnost klíčová.

2) Normy pro jednotlivé země

A) Saúdská Arábie:

Na stránkách Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NCA) zavedla rámec, který ukládá dodržování konkrétních standardů kybernetické bezpečnosti, zejména pro kritickou infrastrukturu.

Tento rámec je v souladu s mezinárodními standardy, podporuje vládní iniciativy v oblasti kybernetické bezpečnosti a podporuje dodržování předpisů v soukromém sektoru.

B) SAE:

Spojené arabské emiráty Normy pro zajištění informací (IAS) poskytnout pokyny pro ochranu národních datových zdrojů a kritické infrastruktury.

Kromě toho Spojené arabské emiráty prosadily zásady lokalizace dat, které zajišťují, že citlivé údaje zůstanou v rámci hranic státu, což pomáhá zmírnit rizika spojená se suverenitou dat.

C) Katar:

Katar Národní strategie kybernetické bezpečnosti se zaměřuje na kritická odvětví a usiluje o vybudování odolné infrastruktury kybernetické bezpečnosti.

V souvislosti s významnými událostmi, jako je mistrovství světa ve fotbale pořádané v Kataru, se opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti stala národní prioritou a přilákala mezinárodní partnerství k posílení bezpečnostních standardů.

3) Investice do kybernetické bezpečnosti a prostředí hrozeb

V reakci na rostoucí počet kybernetických incidentů investují země Blízkého východu do kybernetické bezpečnosti velké prostředky. Například společnost Kaspersky uvádí, že v tomto regionu je rozšířen malware a ransomware, přičemž útoků neustále přibývá.

Výrazně se zvýšily rozpočtové prostředky na kybernetickou bezpečnost a země investují do pokročilých řešení a podporují regionální partnerství s cílem zlepšit sdílení informací o hrozbách.

Hlavní rozdíly a podobnosti mezi regiony

1) Zákonné vs. dobrovolné normy

Jedním z hlavních rozdílů je, že evropské normy kybernetické bezpečnosti, jako je GDPR a směrnice NIS, vyžadují dodržování, zatímco v USA jsou normy jako NIST dobrovolné.

Na Blízkém východě se vyskytuje směs povinných norem pro některá odvětví ovlivněná jak americkým, tak evropským rámcem.

2) Modely certifikace a dodržování předpisů

Důraz, který Evropa klade na certifikace podle zákona o kybernetické bezpečnosti, se liší od USA, kde jsou běžnější průmyslové certifikace jako SOC 2 a HITRUST.

Země Blízkého východu vyvíjejí certifikace ovlivněné oběma regiony a vyvažují mezinárodní soulad s regionálními požadavky.

3) Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Zatímco USA a Evropa aktivně spolupracují se soukromými subjekty (např. CISA v USA a ENISA v Evropě), na Blízkém východě tradičně uplatňuje přístup vedený vládou.

S rostoucími kybernetickými hrozbami se však v tomto regionu stále častěji setkáváme s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru.

4) Lokalizace dat a zákony o ochraně osobních údajů

Zákony o ochraně osobních údajů jsou v Evropě přísnější (GDPR) než v USA, kde jsou právní předpisy o ochraně osobních údajů roztříštěnější.

Na Blízkém východě, zejména ve Spojených arabských emirátech, byla zavedena politika lokalizace dat s cílem chránit citlivé informace, zejména v odvětvích, která jsou kritická pro národní bezpečnost.

Nové trendy a budoucí směry v kybernetické bezpečnosti

1) USA

USA prosazují architekturu nulové důvěryhodnosti jako klíčovou obrannou strategii, zvyšují odolnost a zaměřují se na bezpečnost dodavatelského řetězce. Tento proaktivní přístup představuje významný vývoj v politice kybernetické bezpečnosti USA.

2) Evropa

Evropa upřednostňuje harmonizované bezpečnostní standardy, zejména pro přeshraniční digitální služby a elektronické průkazy totožnosti (eIDAS). EU rovněž zkoumá opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti související s umělou inteligencí a uvědomuje si nová rizika, která vznikající technologie představují.

3) Blízký východ

Blízký východ neustále zvyšuje investice do kybernetické bezpečnosti a zvyšuje odolnost infrastruktury. Vzhledem k tomu, že hrozby jsou stále častější a sofistikovanější, spolupracuje region s globálními lídry v oblasti kybernetické bezpečnosti na přijetí osvědčených postupů a zlepšení sdílení informací o hrozbách.

Jak služby dočasného CISO a CIO společnosti CE Interim zvyšují kybernetickou bezpečnost

Pro podniky v USA, Evropě a na Blízkém východě, CE Interim's zkušený Prozatímní CISO a CIO odborníci nabízejí klíčové vedení v oblasti kybernetické bezpečnosti. Tito dočasní manažeři přinášejí mezikulturní odborné znalosti, které umožňují řešit specifické regionální předpisy, jako je GDPR v Evropě nebo NCA v Saúdské Arábii, a zajišťují tak dodržování předpisů a snižování rizik.

Vedoucí pracovníci společnosti CE Interim, kteří jsou k dispozici okamžitě, vynikají v oblasti krizového řízení a rychlé reakce na bezpečnostní incidenty a pomáhají organizacím stabilizovat provoz. Jejich přístup nejen zvyšuje okamžitou odolnost, ale také přenáší důležité dovednosti do vlastních týmů, čímž zajišťuje dlouhodobý přínos v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Závěr

USA, Evropa a Blízký východ přistupují ke kybernetické bezpečnosti s jedinečnými prioritami a standardy, které jsou ovlivněny regulačním prostředím, ekonomickými faktory a regionálními hrozbami.

Vzhledem k tomu, že kybernetická rizika stále rostou, může pochopení těchto rozdílů pomoci organizacím dodržovat mezinárodní normy a posílit jejich strategie kybernetické bezpečnosti.